Vycvičte svého psa. Tady je vše, co potřebujete vědět!

Cvičte svého psa. Jen tak získáte parťáka a kamaráda, se kterým budete moct lítat po lese a potom se s ním zase procházet ve městě. Říká se, že pes je odrazem a vizitkou svého pána. Přečtěte si proto, co dělají úspěšní kynologové jinak a jak cvičit psa, aby byl poslušný a spokojený.

Znáte svého psa? Myslíme tím, jestli ho opravdu znáte? Jeho povahu, nálady, vlastnosti, charakter, slabé a silné stránky? Pro úspěšný výcvik byste svého psa měli dobře poznat. Pozorujte ho. Buďte s ním často, hrajte si a sledujte jeho reakce.  Budujte svůj vztah. Pomáhejte svému psu rozvíjet silné stránky. Pozitivně ho motivujte – pamlsky, aportem nebo jinou hrou, ale zároveň mu ukažte, že vy jste vůdce smečky.

Výcvik psa potřebuje čas a důslednost

Ze svého neposlušného psa nevycvičíte parťáka, který bezchybně reaguje na povely, za týden nebo měsíc. Vše potřebuje čas a vaši důslednost.

• Cvičte psa pravidelně v kratších časových blocích. Například každý den deset minut.
• Buďte trpěliví a důslední. Vždy trvejte na tom, aby pes splnil povel.
• Výcvik vždy ukončete pozitivně – úspěchem psa. Odměňte ho.
• Buďte zábavní a pozitivní. Nespojujte výcvik s negativními emocemi.
• Motivujte psa. Odměnou, pamlskem, pohlazením, pochvalou.
• Naučte ho rozlišovat, co je zábava a co už je povinnost.
• Vy jste ten, kdo určuje pravidla a kdo je učitel. Myslete při výcviku na svou roli.

Cvičte psa podle jeho věku

Uzpůsobte výcvik psa jeho stáří a schopnostem. Zvlášť u štěňat platí, že byste je neměli přetěžovat, a to zhruba do 3 až 4 měsíců věku, když se ještě vyvíjí a rostou.

• Do dvou měsíců – zvykejte štěně na jeho jméno, socializujte ho uvnitř rodiny, navykejte na čistotu, ruch a cizí osoby.
• Do tří měsíců – naučte psa povely „fuj“ a „nesmíš“, můžete začít trénovat přivolání psa a povel „sedni“.
• Do čtyř měsíců – přidávejte aportování, trénujte chůzi u nohy, povel „lehni“ a „zůstaň“.
• Do pěti měsíců – učte psa vyhledávat předměty, navykejte ho na vodítko i chůzi u nohy.

Přivolání psa je klíčové

Profesionální kynologové říkají, že když nemáte „přivolání psa“ nemáte nic. Co to znamená? Že pes musí reagovat na přivolání, jinak nemůžete pokračovat s dalším výcvikem. Proto trénujte nejdříve povel „ke mně“. Začněte už u štěňat. Psa oslovte jménem a přivolejte ho povelem „ke mně“ – ten se liší od povelku „k noze“, kdy si pes sedá vedle vaší levé nohy. Ten trénujte až později.

Psa přilákejte zajímavým podnětem, třeba pamlskem, piškotem, míčkem nebo oblíbenou hračkou. Trénujte napřed ve známém prostředí, třeba na zahradě nebo doma. Až později přidávejte rušnější místa, jako jsou parky nebo les, kde je mnohem více podnětů a pes tak může mít jinou zábavu. Pomoct vám mohou i výcvikové pomůcky, jako je obyčejné vodítko se stopovačkou, klikr, ultrazvuková píšťalka nebo výcvikové obojky. 

Zapamatujte si výcvikové desatero

• Poznejte dokonale svého psa.
• Buďte trpěliví a důslední.
• Pamatujte, že pes má lepší smysli než vy, a proto ví víc.
• Pes je živá bytost a také má své dny.
• Respektujte biologické potřeby svého psa (hlad, žízeň, venčení, zima).
• Motivujte psa pozitivně. Netrestejte ho.
• Hledejte napřed chyby u sebe, až potom u psa.
• Milujte svého psa.
• Neberte výcviky smrtelně vážně, hrajte si.
• Přivolání je nejdůležitější cvik v životě psa.

Rozhoduje i prostředí, kde psa cvičíte

Prostředí, kde psa cvičíte, je důležité. Běžné základní cviky, jako je třeba přivolání psa, chůze u nohy, povely jako je „sedni“, „lehni“ nebo „zůstaň“ trénujte napřed v domácím prostředí, a to s přestávkami na hru.

Kratší výcvikové bloky jsou efektivnější než dlouhé únavné cvičení. Později přidávejte i výcvik základních povelů v neznámém prostředí. Pokud je váš pes šikovný a máte větší ambice, můžete začít navštěvovat kynologické poradny, cvičáky nebo výcvikové tábory, kde získáte plno cenných rad.