Jak fungují elektronické výcvikové obojky? Využívají dobře známý Pavlovův reflex

Elektronické obojky jsou výcvikovou pomůckou, kterou si oblíbili pejskaři i profesionální kynologové po celém světě. Jejich princip je dobře známý – v případě, když pes neuposlechne povel, je napomenut zvukovým, vibračním nebo elektrostatickým impulsem. Jak si všímají chovatelé psů, kteří elektronické obojky při výcviku používají, posléze už ani impuls vysílat nemusí. U psa totiž vzniká reflex, který popsal už ruský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov.

Jedná se o takzvaný podmíněný reflex, o kterém jsme se všichni učili ve škole. Na rozdíl od nepodmíněných reflexů, které jsou vrozené, vznikají ty podmíněné učením. Pokud například vždy před krmením psa zazvoníte na zvonek, zhruba po dvaceti opakováních začne slintat, protože si zvuk spojí s potravou.

Když pes slyší zvonek, slintá

Připomeňme, že podmíněné reflexy jsou dvojího druhu. Klasické podmiňování označuje situaci, která vyvolává typickou reakci, například slintání psa. Ačkoli po čase přestanete pejskovi jídlo po zvonění dávat a budete ho krmit v jinou dobu, reakce mu zůstane. Postupně ale vyhasne. Podmíněný reflex nemusí mít jen pozitivní konotace, ale může se projevit také jako chuťová averze, například vůči jídlu, které jste snědli z donucení a potom jste zvraceli.

Pavlov se zabýval především klasickým podmiňováním a své pokusy prováděl skutečně se psem. Podával mu uzenku, na kterou si pes zvykl, měl ji rád. Potom před podáním uzenky zvonil na zvonek, pes si obě události spojil. Věděl, že po zvonění zvonku bude následovat uzenka, proto když slyšel zvonek, začal slintat.

Druhým pro, nás zajímavějším, typem podmíněného reflexu je tzv. instrumentální podmiňování. To je spojené se žádoucí nebo nežádoucí činností, s odměnou a trestem. Využívá se například při výchově dětí, ale také psů. Když psa za dobře vykonaný povel odměníte pamlskem, spojí si jeho vykonání s odměnou a bude motivovaný. Naopak, pokud bude pes páchat neplechu, například ho nachytáte při trhání vaší oblíbené boty, a potrestáte ho vytaháním za kůži, po několika opakováních si tyto posloupnosti spojí.

Podle Pavlova, který podmíněným reflexům věnoval celý život, se jedinec adaptuje na okolní prostředí právě podle podmíněných reakcí. Na základě odměn a trestů. Reflex jako takový je základní funkční prvek nervové soustavy. Je to neměnná odpověď organismu na dráždění receptorů zprostředkovaná reflexním obloukem. Podmíněné reflexy jsou tak druhem učení, kdy si jedinec, a platí to o člověku stejně jako o psu, utváří chování nebo změny v chování založené na využití vlivu zkušenosti a probíhající jako mechanismus podmiňování.

Co mají výcvikové obojky do činění s podmíněným reflexem?

Hodně. Při použití výcvikového obojku, kterým chovatel může okamžitě reagovat na nevhodné chování psa, se vytváří podmíněný reflex. Pes si zapamatuje, že pokud neuposlechne povel, například „stůj“ nebo k „noze“, následuje trest. Takovýto výcvik je velmi efektivní, protože psa upozorní okamžitě, hned ve chvíli, kdy dělá, co nemá. Je totiž velmi obtížné a v podstatě neúčinné trestat psa až poté, co se k vám vrátí z „lovu v lese“. Pes si to také může vyložit tak, že ho za návrat trestáte.

Použití výcvikového elektronického obojku vede ke krátkodobému a někdy i trvalému zlepšení. Když pes postupem času reflex ztrácí, o čemž jsme se také zmínili, je nutné občasné připomenutí. To už je však mnohem snazší než samotný výcvik.  

Výhodou je, že není nutné psa trestat neustále, připomenutí je v průměru nutné zhruba jednou týdně. S délkou používání obojku roste i délka zachování reflexu. Jeden z chovatelů například uvedl, že po roce používání už nemusí obojek vůbec nasazovat a pes poslušně reaguje na zavolání a zastaví se v běhu za zvěří – i po dvou měsících bez obojku je podle jeho slov situace o 80 procent lepší než před používáním obojku.