Jak naučit psa / štěně na záchod - čůrání venku a doma na plenu

K prvnímu velkému nedorozumění mezi vámi a vašim novým čtyřnohým kamarádem může dojít hned záhy, co si chlupatou kuličku přinesete domů. Počůrá se jednou, podruhé, potřetí. To ještě přimhouříte oči. Pejsek si musí zvyknout. S učením psa na záchod byste ale rozhodně neměli otálet. Jak na to, abyste byli úspěšní?

Pejsci jsou od přírody čistotní a učenliví. Pokud se něco pokazí, je to zpravidla chybou špatné komunikace a chybného výcviku. Stát se výjimečně může i to, že pejsek bude schválně čůrat doma, například proto, že mu nevěnujete dostatečnou pozornost, nebo žárlí – tomu se konečně věnujeme v samostatném článku Jak odnaučit psa čůrat doma, kde vysvětlujeme důvody takového chování i možnosti nápravy.

Teď už ale zpět k vašemu novému členovi rodiny. Když si přinesete pejska z útulku, zpravidla už bude naučený čistotě, takže se zaměříme hlavně na malá štěňátka. A jen tak mimochodem, zkušení chovatelé říkají, že snadněji se na záchod učí pejskové starší, než malá štěňátka. Pamatujte především na to, že s malým štěňátkem je to podobné jako s malými dětmi – potřebují se prostě venčit častěji, protože zatím ještě nemají vytrénované svěrače a nevydrží tak dlouho.

Správný okamžik, kdy malého pejska vynést ven, aby udělal loužičku, můžete snadno vystihnout. Pejska vezměte venčit, hned jakmile se probudí nebo nají, popřípadě když si delší dobu hraje. Intervaly venčení byste měli přizpůsobit pejskovi, přičemž obecné doporučení se může lišit od potřeb vašeho štěňátka, proto mu naslouchejte. Obecně platí, že tříměsíční štěňátko by mělo vydržet bez venčení zhruba 3 hodiny. Roční zdravý pes by měl už bez loužičky zvládnout celou noc. Pamatujte na to, že dokonalé čistotě se štěně nenaučí ve třech měsících, ale třeba až v jednom roce. Proto ho za nějakou tu loužičku navíc nekárejte, buďte trpěliví, shovívaví, ale důslední. Jen tak naučíte psa na záchod. A teď už se podíváme, jak na to.

Jak správně štěně venčit

Aby si štěňátko navyklo na to, že se „loužička“ a „bobek“ dělají venku, je třeba mu vše vysvětlit, a to pomocí pochvaly. Je to podobné jako při každém jiném výcviku a učení povelů: pejska hodně chválíme a odměňujeme kdykoli, když udělá něco správného, co po něm chceme. Naopak se vyvarujeme kárání a napomínání za něco, co štěňátko udělalo a my si toho všimli až posléze. Typickým příkladem je loužička doma, kterou objevíme po návratu z práce. Vhodné je pejska ignorovat, nenapomínat, nadělení uklidit a vzít pejska ven. Tam ho naopak pochválíme za loužičku na trávníku.

Pokud se tedy štěňátko probudí nebo nají, vezmeme ho ven a postavíme na trávník. V místech, kde jsou pachové stopy od jiných pejsků, to může být snazší, když se v malém psíkovi probudí pudy značkovat. Jakmile štěňátko udělá loužičku nebo bobek, hned ho hlasitě chválíme – nezáleží ani tak na tom, co říkáme, ale jak to říkáme. Přidáme pohlazení, případně pamlsek. Pokud nachytáte štěňátko, jak si před vámi uleví doma, můžete ho v tomto okamžiku pokárat, jemně ho vytahat za kůži za krkem (což je mimochodem nápravné opatření psích mamin).

Jak psa rozhodně netrestat

Takže pokud máme doma štěňátko a učíme ho na záchod, musíme občas počítat s nějakou tou loužičkou navíc, kterou budeme muset uklidit. Dřív se používaly různé metody, jak pejska čůrání doma odnaučit, ale ty jsou už dnes překonané. Stejně nijak zvlášť nefungovaly. Ještě jednou je třeba zdůraznit, že naučení psa na záchod je především o tom, že pozná rozdíl mezi tím, co je žádoucí (udělal loužičku venku, chválíme ho) a co je nežádoucí (je přistižen, káráme ho).

Čeho bychom se měli vyvarovat, jsou následující metody:

• Máčení čumáku do loužičky – přijdete domu, objevíte loužičku, chytnete psíka a namočíte mu do ní čumák. Tak takhle ne. Získáte tím jen to, že se vás pejsek začne bát, a to naruší váš vzájemný vztah. Narušená důvěra se obnovuje jen těžko.
• Trestání po příchodu domů – ani jiné tresty ex post nejsou vhodné. Pejsek vůbec neví, za co je trestán, takže se může začít třást třeba i ve chvíli, kdy vás slyší za dveřmi. A to určitě nechcete.
• Přes zadek novinami – do výčtu nevhodných trestů, které k ničemu nevedou, je i plácnutí zkroucenými novinami nebo sypání pepře tam, kde pejsek loužičku udělal.

Záchody pro psy

Se štěňátkem nemůžete být celé dny a občas musí být doma samo. V takovém případě vám přijde vhod záchod pro psy. Vyrobit si ho můžete doma, nebo si ho zakoupit ve specializovaných obchodech s doplňky pro psy. Nevýhodou ovšem je, že štěňátko si může snadno zvyknout na pohodlné čůrání doma.

• Novinový papír – máte ho hned po ruce, a když uvidíte, že se pejsek chystá a vy ho nestihnete vynést ven, můžete mu v nouzi pod zadek šoupnout. Noviny můžete použít tak, že je vložíte do bedýnky a pejskovi tak vyšlete signál – tady jsi už čůral, tady můžeš.
• Kočičí záchod – někteří chovatelé používají pro pejsky kočičí záchody, což není zrovna moc praktické. Pro štěňátka je většinou komplikované přelézt boční strany. Navíc takový záchod je většinou vystlaný speciálním stelivem a nenechavé štěně ho může snadno pozřít.
• Psí záchod – novinkou na trhu jsou speciální přenosné psí záchody, které simulují venčení venku. Vrchní vrstvu tvoří syntetická tráva, která umožňuje, aby moč stékala do kontejneru. Výhodou je jednoduché čištění a minimální zápach. Psí toaleta je vhodná pro štěňátka i starší a nemocné pejsky.

Jak jste učili na záchod své pejsky vy?

A nakonec ještě pár konkrétních doporučení z praxe.

• „Když jsme si před dlouhými deseti lety přinesli domů štěňátko labradora, jako první udělala velký bobek doprostřed obýváku. To ale bylo poprvé a naposledy. Vždy je důležité vystihnout okamžik, kdy se pejskovi může chtít – jakmile se vyspala, hned jsme jí vzali ven na trávu. A po pár týdnech už si uměla sama říct.“ (Alice, Plzeň)
• „Ze zkušenosti vím, že štěně musí chodit ven asi každé dvě nebo tři hodiny. Například když se nají, tak zhruba do půl hodiny potřebuje kadit, takže ho vezměte ven. Co se týká nočního čůrání, tak po třech hodinách – můžete si třeba nařídit i budíka.“ (Denisa, Ostrava)
• „Musíte se psem komunikovat – udělej loužičku, udělej bobek. A pak hodně chválit, i pochvalu přehánět. Taky se mi vyplatilo, že když jdeme ven opravdu jen venčit a na žádnou dlouhou procházku, říkám hned jdeme udělat loužičku a pejsek ví, že se nebude dlouho chodit, vyčůrá se a jdeme zase domů.“ (Ivan, Trutnov)