Jak odnaučit psa tahat na vodítku

Je pro vás každá procházka noční můrou, protože se děsíte toho, kam vás pejsek, zase zatáhne? I když už dávno odrostl štěněcím létům, můžete ho stále odnaučit tahat na vodítku. Podívejte se na osvědčené rady a postupy – už brzy můžete chodit se slušně vychovaným psem, který půjde tam, kam chcete vy.

Určitě jste už podobnou situaci zažili – jde velký pes a za ním cupitá dáma, která volá „Alíku, stůj!“ Jenže Alík neposlouchá, jde si jasně za svým cílem. Taková situace je z cizího pohledu vtipná, ale smích vás přejde, když ji sami zažijete. Naštěstí není nemožné odnaučit psa tahat na vodítku.

Proč pes na vodítku tahá

Podobně jako u jiných zlozvyků je třeba napřed pochopit, proč psi na vodítku tahají. Na rozdíl od člověka, který si vyšel proto, aby se dostal z bodu A do bodu B, psi více žijí přítomností a neuvědomují si nějaký vzdálený cíl. Jejich momentálním cílem je dostat se k pachu, který je zaujal, počůrat sloup veřejného osvětlení, prozkoumat tu zajímavou věc o kus dál nebo se skamarádit s tím ratlíkem odvedle. Proto na vodítku táhnou.

Jistě nám dáte za pravdu, že takových podnětů zažívá pes na procházce celou řadu. Jeden následuje druhý a pes běhá a tahá jako utržený ze řetězu. Tak on vlastně je, protože jeho páníček s ním nesprávně komunikuje. Ano, je třeba si přiznat nemilou pravdu, kterou určitě tušíte – to, že pes tahá na vodítku je především chybou jeho páníčka.

Jakmile jednou pes dosáhne svého úspěchu, totiž zatáhne páníčka, který se zdá v tu chvíli bezmocný, přesně na to místo, odkud vychází ten zajímavý pach, zvítězil. Proč by to tedy nezopakoval? Proč by měl najednou reagovat a přestat tahat?

Aby pes netahal, komunikujte s ním

Spousta majitelů psů se svými čtyřnohými přáteli nesprávně komunikuje. A neschopnost porozumět si je základem narušeného vztahu. Těžko se to napravuje, ale není to nemožné. Psi jsou totiž velmi učenliví, a to po celý svůj život. Jedno přísloví sice říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš, ale není to pravda. Proto začněte se svým psem dobře komunikovat.

Když pes tahá za vodítko, nesmíte mu nikdy povolit. Jistě, je to náročné, pokud už z roztomilého štěňátka vyrostlo padesátikilové neovladatelné zvíře. Ale vydržte. Dejte psovi jasný povel – například „Pomalu“ nebo „Ne“ či „Nesmíš“. Povel opakujte tak dlouho, dokud nepochopí, co po něm chcete. Někdy ho musíte zopakovat desetkrát. Nepovolujte. Je důležité, abyste si vybrali jen jeden pokyn a jasně psu vysvětlili, co znamená a co po něm chcete. Hrubost a síla většinou nepomáhají. Na psa zavolejte, když se na vás podívá, pochvalte ho – svým psím pohledem vám vlastně dává za pravdu. A pokračujte v povelu – například „Pomalu“.

Většina nedorozumění vzniká proto, že páníčci svým čtyřnohým kamarádům špatně vysvětlují, co po nich chtějí. Typickým příkladem je, že páníček psa na vodítku tahá (už od štěněcích let) a vůbec s ním nekomunikuje. Schválně, jak příjemné by vám bylo, kdybyste šli na procházku a někdo s vámi bez upozornění trhl, abyste zatočili za roh. Takto ne. Na psa vždy promluvte, získejte jeho pozornost a pak ho nasměrujte.

Příklad: Jdete po ulici a budete chtít zahnout doprava. Na svého psa napřed promluvíte – například „Bene.“ Až se pes na vás otočí, pochvalte ho a dodejte: „Sem“ nebo „Tady“. Psa tak upozorníte, že měníte směr, ukážete mu, kudy se půjde dál.

Vyhněte se těmto nevhodným situacím: Na psa na vodítku nemluvíte, zčistajasna s ním trhnete, abyste zahnuli, nebo bez varování zastavíte. Během procházky s vodítkem různě trháte a taháte, cukáte s ním. Pes vůbec neví, co po něm chcete.

Jak naučit štěně chodit na vodítku

Když máte malé štěňátko, začněte ho učit chodit na vodítku už kolem 3 měsíců. Je to mnohem snazší než u odrostlejších pejsků. Čím dříve začnete, tím lépe. Jen mladý věk vašeho psa ale není předpokladem úspěchu.

Štěně napřed s vodítkem seznamte. V klidu a trpělivě. Vodítko mu v klidném a domácím prostředí připněte. Nechte ho, aby si ho pejsek očuchal a prohlédl – prostě se s novým předmětem seznámil. Vysvětlete mu, že vodítko není na hraní a že ho nesmí kousat.
Je přirozené, že štěně se bude chtít pravděpodobně vodítka zbavit, netrestejte ho za to. Místo toho na něho konejšivě promluvte, nabídněte mu hračku nebo pamlsek. Pejsek musí získat jistotu, že mu vodítko neublíží.
Pokud se pejsek už uklidní (zjistil, že mu vodítko neublíží), zkuste se s ním projít. Buďte trpěliví (žádný učený z nebe nespadl a platí to i o psech). Psa netrestejte, ale trpělivě mu vysvětlujte, co po něm chcete.
Většinou psi reagují tak, že na procházce běhají do všech různých směrů a tahají, nebo naopak odmítají jít. Co nejvíce psa chvalte za to, že s vámi půjde, mluvte na něho a odměňujte ho. Mějte dostatek pamlsků.
Když pejsek začne tahat, vysvětlete mu, že takto ne. Vodítko nepovolte a dejte mu jasný pokyn, jak jsme se o tom už zmínili výše. Platí to pro štěňátka stejně jako pro větší psy.
Buďte důslední a nepolevujte. S chůzí na vodítku je to podobné jako u každého jiného povelu, jakmile jednou polevíte, pes si to zapamatuje a bude to zase příště zkoušet.

Jak odnaučit tahat psa na vodítku

To, co nezvládnete při výcviku štěněte, budete muset dohnat s velkým psem, což pochopitelně bude náročnější. Inspiraci přináší norská profesionální cvičitelka psů Turid Rugaas, která je autorkou úspěšných knih o výcviku psů a špičkou ve svém oboru. Co tedy radí? Jak podle ní odnaučit psa tahat na vodítku?

Napřed musíte psa naučit pozornosti. Měl by vás vnímat. Jakmile si získáte jeho pozornost – prostým oslovením, například „Bene“, pes ví, že bude následovat povel. Pokud na oslovení pes reaguje, odměňte ho – pohlazením, pochvalou, pamlskem.
Když psa oslovíte, on se na vás otočí a odměníte ho, udělejte několik kroků od něho a zavolejte ho – například povelem „Sem“. Pozor, vždy používejte stejný povel. Pokud vás pes bude následovat, opět ho pochvalte nebo odměňte. Začínejte tím, že uděláte jen několik kroků (dva nebo tři).
Takto pokračujte. Psa zase oslovte, udělejte pár kroků a pes by vás měl následovat. Nezapomínejte na odměnu. Pes potřebuje být chválen. Následně můžete zkusit i změnit směr.
Když vás pes bude následovat a zlepšovat se, můžete dělat i víc kroků a jít prostě dál. Chvalte ho a buďte trpěliví.
Zpočátku cvičte v klidném a domácím prostředí. Posléze můžete psa vzít i do rušnější ulice.
Vždy s sebou mějte pamlsky – stačí opravdu malé kousky. Když pes už bude dobře reagovat, nemusíte mu pokaždé dávat odměnu, ale nikdy s ní nepřestaňte.
Když už pes dobře reaguje na zavolání a máte jeho pozornost, bude dobře chodit i na vodítku. Jakmile půjdete na procházku a uvidíte, že pes už skoro napíná vodítko, aby táhl, zavoláte na něho a dáte zvolený povel – například „Sem“.

Tip na knihu: Velmi hezky popisuje kroky, jak odnaučit psa tahat na vodítku, Ralf Lindner, autor příznačně nazvané knihy Jak naučit psa, aby netáhl na vodítku. Kniha je psaná z pohledu psů, a proto vede i k tomu, že řada páníčků konečně pochopí, jak psi přemýšlí.

Pomůcky, které odnaučí psa tahat

Zní to velmi snadno. Získat si pozornost svého psa, vysvětlit mu, co po něm chcete a být důslední. Jenže my, lidé, často povolujeme, nejsme dost přísní sami na sebe a raději pejskovi vodítko povolíme, abychom měli trochu klidu. Psi jsou pak zmatení a snadno si navyknou na volnější režim. Odnaučit psa tahat mohou pomoci různé výcvikové pomůcky.

Elektronické obojky proti tahání. Přináší spolehlivou kontrolu psa při tahání na vodítku. Funguje to jednoduše – obojek se navlékne pejskovi na krk a mezi vodítko a obojek připnete jednotku, která reaguje na tažení. Pokud pes překročí určitou hranici, jednotka vyšle signál do obojku a ten buď zavibruje, nebo vyšle impulz, podle zvoleného módu.
Klasické obojky proti tahání. Například Halti stáhne čelist pejska, což vlastně evokuje podřizovací podnět, hlavu a směr otáčí k páníčkovi a ten získá pozornost svého psa. Následovat už může povel a usměrnění psa.
Škrtící obojky. Nejsou už příliš doporučovány, protože kromě škrtícího efektu nepřináší už žádný jiný. Pro běžný výcvik jsou vhodnější klasické obojky.
Samonavíjecí vodítko. Není příliš vhodné, protože majitel snadněji povolí a popustí svému pejskovi uzdu, což není úplně žádoucí.