

Maximální poslušnost psa je výhodná pro vás i pro vašeho psího kamaráda. Nenarušený vztah založený na důvěře, kdy pes bez otálení a odmlouvání plní vaše pokyny vám umožní trávit společně co nejvíc času. Už jen z toho důvodu, že pejska nebudete nechávat doma, protože by na procházce zase táhnul, utíkal a prováděla další rošťárny. Obedience se prostě vyplatí. Jak vycvičit psa k dokonalé poslušnosti a získat tak spolehlivého parťáka pro celý život?
Slovo obedience pochází z angličtiny a neznamená nic jiného než poslušnost nebo ovladatelnost. Psi jsou od přírody velmi učenliví, a protože nás milují, snaží se většinou vyhovět našim pokynům. Zbytek je na nás a není toho málo: důslednost, jasné pokyny, čas a vhodně zvolené odměny jsou základem každého výcviku, který psa dovede k dokonalé poslušnosti.
Naučit psa naprosté poslušnosti bývá pro páníčky často velký problém. Jsme jenom lidé a chybujeme. Většinou také podceníme své síly a pouštíme se do výcviku, o kterém toho zase tolik nevíme. I tak prosté pokyny, které by měl bez problémů zvládat každý pejsek, jako je třeba „sedni“ nebo „zůstaň“, mohou pro nás i pro naše čtyřnohé partnery představovat pořádné trápení. Proto se dnes podíváme, jaké jsou zásady výcviku, které povedou k ovladatelnosti psa a nám ušetří mnoho starostí.
Sedni, lehni, čekej, ke mně nebo aport. To jsou základní pokyny, které je schopen naučit se každý pes. Základní výcvik psa obsahuje právě tyto cviky poslušnosti a obratnosti. Výcvik k poslušnosti je podmínkou pro další speciální výkony, pokud je budeme po našem parťákovi požadovat. I když se nechceme pouštět do dalšího výcviku, jako je například agility, měli bychom si poslušnost a respekt u svého čtyřnohého přítele vhodným způsobem vydobýt.
Nejčastější chyby, kterých se při výcviku dopouštíme, jsou nedůslednost, kdy slevujeme z požadavků nebo pejskovi dáváme polovičaté a nedbalé pokyny, jimž prostě nerozumí. Je to právě jasná a důsledná komunikace se psem, která vede k úspěšnému výcviku, k dokonalé poslušnosti a obratnosti.
Čím dřív se proutek ohýbá… Toto lidové pořekadlo lze úspěšně přenést i do výchovy psů. Je ale důležité výcvik psa k poslušnosti uzpůsobit podle stáří, schopností a výcvikových předpokladů. Výcvik psa by měl být vždy zajímavý, pes by se neměl nudit. Zároveň je třeba respektovat jeho fyziologické potřeby a nikdy ho necvičit až do únavy. Vhodné jsou přestávky, kdy si pes může pohrát a zregenerovat. Důležité je respektovat také povahové rysy psa – někteří se učí rychleji, jiní potřebují více trpělivosti a důslednosti. Zde sehrávají roli i naše kynologické schopnosti, které bychom měli zvážit už při výběru plemene.
Povely, které psa učíme, musí být jasně artikulované. Pro každý povel zvolíme jedno slovo, které jasně vyslovujeme a přidáme také pokyn rukou nebo jiné posunky. Ty musí být prováděny vždy stejně a takovým způsobem, aby je pes zaznamenal. Zpočátku je nutné opakování a trpělivost. Naším cílem by ale mělo být, aby pejsek vykonal povel přesně, rychle a na jeden pokyn. Pokud už se pejsek pokyn naučil, neměli bychom z jeho dokonalého provedení slevit. Když zaznamenáme, že cvik ještě neprovádí skvěle, vrátíme se o krok zpět a znovu ho ladíme k dokonalosti. Důležitá je přitom sebereflexe: skutečně jsme dali jasný pokyn? Není pes unavený nebo dokonce nemocný?
V každém kynologickém průvodci je jasně napsané toto pravidlo: za nepovedený výkon psa nikdy netrestáme! Necháme ho chvilku odpočinout a poté cvik v klidu zkusíme zopakovat. Dbáme přitom na jasně daný pokyn. Za každé zlepšení, za každý správně provedený cvik pejska naopak hodně (až přehnaně) pochválíme a odměníme pamlskem.
Tato metoda cukru, ve které ale chybí pověstný bič, představuje vlastně jakousi pozitivní motivaci pro psa. Výcviku se nebude bát (nespojí si ho s trestem) a naopak se bude snažit cvik provádět co nejlépe, protože si poslušnost spojí s odměnou – pohlazením, pamlskem a radostí svého páníčka. Přirozeností psů je totiž snaha dělat nám, lidem, radost. Jinak řečeno, úspěšný výcvik, který vede k dokonalé poslušnosti psa, je postaven na vyvolání příjemných a nepříjemných pocitů. Příjemné pocity vzbuzuje pohlazení, pochvala, odměna, nepříjemné zase pokáráním nebo trhnutí vodítkem.
Každý den je jiný a platí to i při výcviku. Jsou některé objektivní okolnosti, které mohu snižovat soustředěnost nebo výkon psa. Ostatně to známe i sami na sobě, citlivým lidem stačí změna počasí a už mohou pocítit své limity. Podobně to mohou mít i psi.
Připravte si pamlsky, obojek, vodítko a přibalte také trpělivost a pevné nervy. Při výcviku se řiďte několika pravidly, jež oceníte vy i váš pes.